čtvrtek 9. května 2013

Akt s bílou kočkou II

Já sice obvykle raději kreslím tmavovlásky (sama jsem jednou z nich. Můj narcismus nevysvětluje jen to, že obvykle kreslím slečny s tmavými vlasy, ale také tu skutečnost, že mají všechny poněkud výraznější pozadí), ale protože si právě odbývám svou denní dávku předmaturitní prokrastinace, rozhodla jsem se udělat druhou verzi svého předchozího výtvoru. Tmavě modrovlasou slečnu jsem tedy proměnila v blondýnu.
Jemně jsem také upravila barvu očí, tetování a jiných detailů a navíc jsem se rozhodla ji ještě lehce upravit jinak, protože jak říká jedna moudrá reklama, to roští musí pryč. (Mimochodem, viděla jsem na facebooku tuto stránku podporující přírodní ovlasení dam na celém těle - na nohou, v podpaží a vůbec, všude. Tedy... Ne že bych nekriticky podporovala obraz "dokonalé" ženy v podobě vychrtlé figuríny, který je nám předkládán médii. Neplácám si na obličej deset kilo make-upu a nikdy bych nešla pod kudlu, aby mi chirurg vyrobil aspoň nějaký náznak poprsí nebo mi snad zmenšil to pohoří, co mám místo nosu. (Dokonce ani kdybych na to náhodou někdy měla peníze.) Ovšem na druhou stranu... Že bych zašla s tou emancipací až tak daleko, že bych si přestala holit nohy, to si opravdu představit neumím.)
Aby to nebylo náhodou málo kýčovité, na jednom ze dvou obrázků jsem slečnu obklopila modrou aurou. To jsem možná dělat nemusela, uznávám, no ale už je tam.


1 komentář:

  1. Ač je tohle taky moc pěkná verze, zcela nepokrytě přiznávám, že ta původní se mi tak nějak líbila víc... =D

    OdpovědětVymazat